„Kdo si myslí, že se učí, bude vlasti chlouba…“

Novinář, satirik a politik – těmito slovy by se dal charakterizovat Karel Havlíček Borovský, od jehož narození právě uplynulo 200 let.  Rodák z Borové u někdejšího Německého Brodu, jenž se umístil v anketě Největší Čech na důstojném 34. místě, byl v posledních dnech připomenut hned několika médii. Michal Bystrov (deník.cz) charakterizuje Havlíčka jako „rozhněvaného muže, který s pravdou nehandloval“, David Klimeš (Aktuálně) nazývá Havlíčka „panem nepřekonaným, prvním moderním Čechem, nejlepším českým žurnalistou všech dob“. Mojmír Sedláček (primazoom.cz) zase zdůrazňuje, že Havlíček svými postoji a ovlivnil českou politiku, neboť „sám Masaryk Havlíčka považoval za klíčovou osobnost“. 

Většina publicistů i literárních historiků se shodla na skutečnosti, že Havlíček Borovský není zdaleka zaprášenou kapitolou literárního dějepisu. Je provokující, názorově konzistentní a především moderní, a tedy současný. Jaké poselství adresoval Havlíček dnešním (nejen) Wigymákům? Tady je.  Má podobu třeskutého epigramu:

„Kdo vždy myslí, že se učí,
bude vlasti chlouba;
kdo si myslí, že dost umí,
začíná být trouba.“